Hlad bolí, ale štíhlost za to stojí!

Květen 2014

Asi Poslední ČUS! :)

19. května 2014 v 22:03 | Kamille |  Deníček
Dámy a pánové,
jak jsem slíbila, dnes - na své patnácté narozeniny (OMGOMGOMG mě už je vážně 15! xD) - jsem si vytvořila nový blog.
Chci začít úplně nanovo, s čistým štítem :)
Tenhle blog nikdy nehodlám smazat - je tu za ten (asi) rok tolik vzpomínek!.. :3
Ale odteď mě najdete tady:

she-just-wanted-to-be-pretty.blog.cz/


Zbožňuju svoji novou adresu! :D♥
Nebudu hned převádět všechna spřátelení (protože jak si můžete všimnout, většina z bloggerek v mých odkazech s tím tak nějak švihla.. :/), takže neváhejte a napište mi, moc ráda spřátelím! :))
Tady nechávám vše tak jak to je.. Klidně tu dál komentujte, mailové upomínky mi stále budou chodit a ráda vám i odpovím :)
Takže.. Uvidíme se na novým place! ;) Mám vás všechny moc ráda :)*
ČUS!

Jsem v pr

18. května 2014 v 5:03 | Kamille |  Deníček
Před chvílí jsem vylezla ze sprchy. A co jsem dělala před tím? Samozřejmě se vážila (tím ovšem netvrdím, že bych to dělala nějak často.) Po zhruba - opravdu hodně zhruba - dvou týdnech jsem zase stoupla na váhu. Předem jsem věděla, že to číslo bude vysoké. Ale nečekala jsem ho až TAK vysoké...
Tak si to "užijte" v plné hnusotě: Vážím sedmdesát jedna celých osm kilogramů...............................
Jak může vůbec existovat něco tak nechutného, jako je tohle číslo???
Abych upřesnila vztah toho čísla vůči mým statistikám, je to zhruba o kilo víc než moje obvyklá váha při nacpání před rokem a čtvrt. OTŘESNÉ!!!
Prostě tomu nemůžu uvěřit. Jak se tohle mohlo stát? Vždyť jsem se tak snažila?
A víte, co je na tom nejhorší?.....
Mám narozeniny.
V pondělí mám těch z***vených patnáct. A dneska to máme slavit... :'((((
Znám se a znám svoji rodinu. Vím, že dortu apod. neuniknu, a vím, že to není jen jejich vina. I kdyby tam nebyli, tak bych si kousek vzala...
Asi jsem to ještě nikdy neřekla, ale momentálně nesnáším narozeniny víc než cokoliv jiného..
Jo a abych nezapomněla, některý z následujících dnů mě čeká patnáctiletá prohlídka u doktorky. To bude taky vopruz. Už tak dlouho jsem se na tohle chystala, abych srazila váhu co nejníž... A teď se to takhle dosralo.
Včera jsme se s mamkou nějak dostaly k tématu té návštěvy u lékařky a já mimoděk zmínila, že jsem za poslední -asi- dva dny přibrala -asi- čtyři kila.. A ona, jelikož ví, že málo jím a piju především vodu (dokonce asi i tuší, že cvičím), mi navrhla, že u doktorky pozjišťujem, jestli by to nemohla být třeba štítná žláza.
Upřímně se mi do toho moc nechce, páč moje doktorka má kolem všeho blbý kecy (už i tak se děsím, co mi řekne na tu odpornou tloušťku, přestože sama je o hlavu a půl nižší než já a dvakrát tak široká..), ale asi bych tomu měla dát šanci. Přece jenom je to tak trochu moje příležitost se zase posunout zpátky. Třeba to opravdu není mnou, třeba je to fakt ta štítná žláza...
Ta kombinace neskutečnýho přibrání a blížících se narozenin mě zřejmě konečně dokope k založení nového blogu. Už nějakou dobu jsem uvažovala o přestěhování, ale až teď přišel vhodný milník. Takže v pondělí čekejte odkaz na můj nový plac :)
Tak zatím letím, dám vědět jak jsem dopadla.
Držte mi palce, ať po dnešku neskončím ještě tlustější a hnusnější než jsem teď..
Jo a omlouvám se, jestli jsem někomu zkazila náladu nebo tak..
Čuss, mějte se tu fajn :)

hmmhmmm:)

9. května 2014 v 19:02 | Kamille |  Deníček
Čuss! :)
Právě se cejtím tak trošku high, páč mi brácha dal trochu svýho domácího čaje z meduňky a máty, což je celkem hodně boží chlast! :3 Jako né že by to mělo nějaký takovýhle účinky, já mám jen jakousi šílenou radost z toho že jsem vypila něco zdravého a především při tom vyžrala ty lístky xD Jsou fakt dobrý a mám díky tomu pocit, že dělám pro svý tělo něco dobrýho :)
Ovšem, je to jen pocit....
Dnešní jídelniček? hmmmmmmmmm rozmýšlela jsem, jestli ho sem dát nebo ne, ale budu se snažit je sem teď poctivě dávat, to víte, je to dost dobrá motivace :)
Toš tu jde ta moja dnešní sada failů...:
-ve škole: toast, Papita, pražená kukuřice BBQ(taký malý baleníčko)
-"oběd": polívka (písmenková), Margotka, Kofila Latté
-večer: talířek špaget s jakousi česnekovou jako-když-omáčkou, kousek smaženého kuřecího masa, meduňkovo-mátový čaj (ten cukr jsem tam dávat neměla, sakra...)
Tak to vidíte.. Ve chvílích, jako je tahle, si přeju, abych uměla zvracet.. jenže to pořád ještě neumím... takže musím makat :D Včera o volnu jsem si dala pěkně zabrat, takže mě dneska všechno bolí, ale rozhodně cvičení nebudu vynechávat :)
Tak padám, čusec, mějte sa :))*

-oops, i did it again!-

6. května 2014 v 23:29 | Kamille |  Deníček
Čuss:)
Jen se jdu ozvat, abyste se o mně nebály ;)
Od minulejška už je mi fajn.. Vřelé díky za Vaši podporu, hodně jste mi pomohly, ty, kdo jste se ozvaly:3
Ještě bych chtěla oznámit, že jsem se včera (5.5., poměrně cool datum:)) zase trochu pořezala.. Ale bylo to nějaké jiné než dřív..
Totiž, začalo to tím, že jsem jen tak vytáhla žiletky a pohrávala si s nimi v rukou (to dělávám celkem často, vzpomínky..) Ale pak jsem se začetla do čehosi na Facebooku, držív jednu tu žiletku v levé ruce, a po chvíli mě nějak vylekala hudba, co mi hrála z mobilu a já sebou škubla.. a najednou jsem měla maličký povrchový řez na pravý ruce..
To mě celkem vyděsilo, protože jsem se řezat ještě nechtěla, byla jsem skoro 5 MONTHS CLEAN a chtěla jsem to dotáhnout až za tu pětku, ale nevěděla jsem, jestli jsem to tím nechtěným škrábnutím nepokazila.. Tak jsem si řekla, že to prostě nebudu počítat jako říznutí a na chvilku jsem to nechala bejt.
Ale za chvíli na mě přišel atak úzkosti a strachu a kdovíčeho a ještě ke všemu jsem sežrala cosi strašně kalorickýho...(omlouvám se, ale nevím, co to bylo.. má mysl se mě asi snaží chránit a tohle často zapomínám...)
Takže jsem se snažila vymyslet, jak bych to mohla udělat, abych si co nejlíp zabránila ve žraní. A dostala jsem nápad, který se zdál geniální.. Pořezala jsem si horní patro v puse. Nic hlubokýho, ale celkem dost ranek, zrcátkem dobře viditelných. Aj jsem je pěkně cítila jazykem. Myslela jsem si ale, že mě to do rána začne trochu bolet.
Což se nestalo.. Takže proti-přežerový efekt? -Nulový.
Jelikož mi ale přijde, že by to přece jenom mohlo fungovat, dám tomu ještě šanci. Až budu chtít, udělám si na tom patře ze tři nebo čtyři hlubší ranky a uvidíme, co to udělá. :) (nechci to s těma jizvama teď přehánět, protože za dva tejdny mám 15tiny(19.5.) a čeká mě prohlídka..)
Musím se odsud klidit, ještě mě čeká dost práce do školy, + cvičení a musím se pověnovat svým vlasům, zase jsou o hodně slabší..:P
BTW, v neděli 11.5. jedu na CraftCon do Brna. Bude tam někdo z vás? :o (nechci se setkat, jen kontrolní otázka.. :D) Těším se tam jak sviň.. :3 a mám dárek pro svýho nej youtubera
Toš letím, mějte se tu :)) A dejte vědět, co si myslíte o tom řezání na patře a podobných anti-binge opatřeních, ok? (NOH8 pls) ;)
Čuss! :3*

-i'm losing myself-

2. května 2014 v 23:46 | Kamille |  Deníček
..seru na téma tejdne.
--
Nevím co dělat.
Vážně, nevím co dělat se svým životem.
Nechápu ho, nikdo mě nenaučil ho chápat.
Nemůžu se rozhodnout co dělat, a když něco konečně zkusím, zkazí mi to atak(=attack kdyby nebylo jasno) paniky, úzkosti, Any, OCD, čehokoliv... :''I
Nevím, jak se mám cítit. Já vlastně cítím všechno a nic dohromady a nevím, za kterej konec mám zatahat, aby se to klubko uvolnilo..
Vždycky jsem se ze všeho dostávala muzikou, ale teď balancuju na hraně mezi různými žánry a prostě NEVÍM, JAKÁ HUDBA SE MI LÍBÍ. To je na tom asi ta největší kalamita, protože mi to brání v postupu jakýmkoliv směrem..
Tak tu jen sedím, z mobilu mi hraje kdovíco (nevnímám...) a snažím se na něco myslet, ale vždycky uvíznu v takový tý prázdnotě a bloumám někde mezi smyslem života a počítáním oveček.
Jako alternativní možnost vyhrabání se z toho vidím pohyb, fitness apod.... Takže až tohle dopíšu, zvednu se a půjdu se pořádně zapotit ven (ano, je třičtvrtě na půlnoc..), ať to aspoň za něco stojí :)
S takovou bych mohla zhubnout pěkně rychle. (konečně..)
Ne?
Lidi, prosím vás, kdokoliv si kdykoliv tohle přečtete... Napište mi komentář.. Apoň smajlíka nebo jedno písmeno nebo tečku.... Prosím.... Potřebuju vás.. Potřebuju cítit, že tu pro mně někdo je - kdokoliv...
Mám vás moc ráda..<3